|
Já a Čert vyjíždíme ve
čtvrtek dne 4.7. asi ve 14hod. z Prostějova, za slušného
deště přes Boskovice, směrem Žďár nad Sázavou. Motorky
krásně jedou a nic nebrání tomu, aby konečně přestalo
pršet. Když se tak konečně děje, zrychlujeme a cesta
krásně ubíhá. Najednou ztrácím Čerta ze zpětného zrcátka
a po chvilce čekání na křižovatce se vracím s
nepříjemným pocitem, že se stalo něco nepříjemného.
Protijedoucí auta už mi signalizují, že se za zatáčkou
něco děje. Teprve až když to člověk sám zažije, potom
pochopí, co je to pocit nejistoty a obav. Naštěstí se
však neděje nic hrozného. Po výjezdu ze zatáčky vidím
Čerta s cigárem a motorku na bočním stojanu. Rozhazování
rukama. Dochází mi, že mašina nejede. Zkouším to sám,
motor startuje ale chrčí něco v převodovce. Jak potom
později zjišťujeme, vysypala se spojka. Lépe řečeno
suchá jednolamelová spojka se odporoučela do důchodu
dost nezvyklým způsobem, strhnul se lamelový vnitřní
tisícihran. Motorku tlačíme k nejbližšímu domu a prosíme
domorodce o laskavost. Motorka je zatlačena do dvora a
snad se s ní po návratu z Německa opět shledáme. Pro
jistotu ještě fotíme naše zachránce u motorky,(jakože na
památku), abychom měli v ruce alespoň něco, kdyby došlo
na nejhorší. Obsah kufrů cpu do svých, věci nenacpatelné,
které nepoberu zůstanou v Česku.
Po telefonické domluvě s
ostatními beru Čerta na tandem a jedeme směr Sušice a
Železná Ruda. Naše dnešní zastávka je v kempu Anín
nedaleko Železné Rudy. Zde dáváme nějaké to pivko,
večeři a debatujeme s ostatními, co dorazili se
zpožděním. Zítra se od nás někteří trhnou a pojedou
jinam Nemají totiž chudáci BMW.(pozn. Vlastik - do
Strakonic na super pohodový sraz a s tím BMW to
smrdí......).
Ráno se po společné snídani
dostavují poslední opozdilci na BMW a mi můžeme vyrazit.
Přes hranice již jedeme komplet v sestavě: Já na
R1100RT, Víťa na R1100RT, Gik s Káťou na R1150GS, Rosťa
na F650ST a Miloš na svojí R1150RT. Já vezu na tandemu
Čerta, který měl již zmíněnou smůlu a jeho R1100RS teď
stojí bezmocně u úplně cizích lidí někde na dvorku ve
vesnici u Žďáru nad Sázavou.Vše probíhá bez problémů,
počasí nám přeje a je velmi pěkný pocit, vidět tolik
„bavoráků“ na silnicích. Trochu se zdržujeme při
vychytralém pokusu vyhnout se dálnici a udělat si
maličký výlet kolem jezer lemujících státovku.
Zabloudíme a potom se asi 2hodiny motáme kolem
Furstenfeldbrucku. Nakonec se vše v dobré obrací a my
uháníme směr Garmisch.
Tam přijíždíme navečer a hned
hledáme hotel kde máme již pár měsíců reservované
pokoje. Protože nás jede ve finále víc než jsme
počítali, musí Rosťa, Gik a Katka do stanu v kempu,
který je součástí tohoto podniku přímo v místě konání
akce. Jak potom užaslí zjišťujeme, všude je vstup
zdarma, dokonce i super vybavený stanový tábor je bez
poplatku.Mobilní záchodové a sprchové „maringotky „
udržované po celou dobu mítinku v naprosté čistotě, také
bez vstupného. Turci se snaží...
Jak nám hlásí jeden z
účastníků, je pátek a již se tady dle posledních údajů
nachází 9000 motocyklů. Nejsem si jist, ale na tyto věci
stejně nemám dobrý odhad.
Počasí je celkem dobré a po
ubytování a návratu do areálu začínáme zjišťovat co tady
všechno je. Nepřeberné množství stánků s rozličnými
doplňky. Kapely hrají, taneční přehlídky na moto
doplňky, ukázky profi přestaveb motocyklů, plně funkční
část výrobní motocyklové linky, Touratech a další a
další vychytávky včetně dvou velkoplošných obrazovek. To
aby někomu náhodou něco neušlo. Fotky hodně napoví. Jsem
pouze znechucen dlouhými frontami na pivo u všech
výčepů. A že jich tady je!!! Nakonec se stavíme do
fronty ale jaký div! Za 5minut odcházíme s pivem v ruce.
Jednak to pivo tolik nepění, za druhé za těmi pípami
makají jak vzteklí a tak nějak to tady funguje. Pivo
dobrý, i když z plastovejch kelímků. Ty jsou ale tak
tvrdý, že to připomíná trochu sklo. Jsou zálohovaný, ale
ne proto, kolik stojí ale pro ochranu životního
prostředí. Při vrácení dostávám 40centů, ale točí mi do
nového. Extra popelnice na kelímky.
Bolí nás nohy a zalézáme do
stanu, který pojme asi 5tis. lidí. Kapely se střídají a
my pijeme, pijeme, pijeme a pijeme. Celkem slušná zábava
asi do 02.00hod. Jdeme spát, zítra je taky den a chceme
toho moc vidět. Také se chceme projet po okolí. Jedna
noc v penzionu stojí pro osobu v přepočtu 900Kč. Je to
samozřejmě s královskou snídaní. Cena je vyšší i z toho
důvodu, že jsem ji objednával přes Internet a
Turistenverband si vždycky trochu přirazí. Ale hlavně
jsme chtěli mít naše motorky přes noc v bezpečí protože
jsme zvyklí žít v Česku.
V sobotu ráno jsme se
probudili do zamračeného dne a bylo zřejmé, že počasí
může být už jen maximálně horší. Dopoledne ještě
procházíme atrakce a pozorujeme různá vystoupení.
Například průběh simulovaného zásahu záchranného
vrtulníku ADAC, kaskadérské kousky na motocyklech od
kterých bych nečekal nikdy nic jiného než jízdu pomalu a
rovně, skútr C1 na zadním kole, a třebas K1200LT, který
váží bez řidiče 380kg letí po předním a potom točí přes
zadní. Nakonec po zadním kole vidím v průběhu dne jezdit
snad všechny BMW dvojkolky. Sami se zúčastňujeme
bezplatného seznamovacího “výletu“ na zapůjčených
skútrech C1. Naštěstí počasí ještě chvilku počká, a tak
se mohu na vlastní kůži přesvědčit o jízdních
vlastnostech tohoto originálního hybrida. Po návratu z
vyjížďky vím naprosto jistě, že si jej asi nikdy
nekoupím.
Samozřejmě procházíme
seřadištěm motorek a prohlížíme vychytávky jednotlivých
majitelů strojů. Moc jich není, důvod je nasnadě. Na již
tak dost dokonalých mašinách není moc co vylepšovat.
Možná barevné nebo textové úpravy. Za zmínku stojí
příjezd ruských motorkářů na několika K1200LT, kde kromě
obrovských ruských vlajek dost vyčníval nápis přes celý
zadní kufr v azbuce „NA BERLIN!!!!“ Asi jim tu válku
ještě neodpustili.
Potom začíná pršet a my se
schováváme v párty stanu. Na obrovském rožni se točí
celá kráva. Neodoláme a jdeme si koupit. S klasickým
německým studeným bramborovým salátem bez zeleniny pouze
s marinádou chutná kráva z rožně naprosto
bezkonkurenčně. Cena asi7 €. Prší jak prase.
Dáváme ještě nějaké to pivo a
poměrně znechuceni počasím, které již definitivně řeklo
své poslední slovo se odporoučíme na pension a potom
místní řecké hospody..
Povečeříme, pokecáme o všem
možném a jdeme spát. Zpátky do promoklého areálu nás
nedostane ani informace, že dorazil komisař Schimanský -
jak jinak, než na motocyklu BMW.
Ráno snídaně, čekáme na
ostatní až sbalí stan v kempu a hurá domů. Počasí nám
konečně přeje a kazí se až okolo Mnichova. U hranic je
již opět sucho. Za čárou ještě poslední společné kafe na
benzínce a rychle domů. Rosťa do Sedlčan, oba Gici do
Prahy a Miloš do Kadaně. Víťa a já s Čertem za zády
nasazujeme velmi rychlé tempo a jedeme po státovce směr
Sušice, Horažďovice, Písek, Tábor, Pelhřimov, Humpolec a
Brno do Prostějova, Víťa potom dál do Olomouce.
Po cestě, ještě před Pískem
dojíždíme k právě se odehrávajícímu lidskému dramatu.
Škoda 100 nezvládá zatáčku a přeráží se o strom do
rohlíku. Z auta vypadávají 4 osoby, z čehož je jedno
dítě. Později zjišťujeme, asi 5ti leté děvčátko. Teče
benzín. Auto je na střeše. Sedadla kolem auta, na louce
sklo a plno barevných věcí.Všude krev. Neděle odpoledne
a kolem plno postávajících chalupářů kteří chtějí
stihnout svůj nedělní film. Seskakujeme s Čertem z
mašiny a snažíme se pomoci.Vytrhávám kabely od baterky.
Přidávají se duchaplnější diváci. Starší tlustá paní má
na několikrát zlomenou nohu a Čertovi s ní nejde hnout.
Zůstává tedy jako jediná uvězněna v obráceném autě.
Běžím na druhou stranu silnice, kde chroptí asi 30ti
letá žena s krvavým obličejem. Vytahuji jazyk a s dalším
řidičem jí podkládám hlavu aby neležela v kaluži zvratků
a krve. Požaduji od autařů přikrývky a postupně se nám
daří pozakrývat ostatní. Dva jsou evidentně živí, ale
křičí bolestí a jsou v šoku. Děvčátko v bezvědomí,
nářek, krev a přijíždějící sanitka. Již nejsme s Čertem
nic platní. Odjíždíme. Po cestě, ještě v protisměru
potkáváme další sanitku a nad hlavami problýskne trup
vrtulníku.Chvilku jedu předepsanou rychlostí. Na dálnici
již však opět 170 až 200km/h. Člověku rychle otrne.
Nemám už chuť se dnes projíždět. Spěchám. Za mojí ženou
a dcerou. Druhý den mi známá hlásí, že v rádiu slyšela o
této nehodě. Bilance: 3 mrtví včetně té holčičky.
Hrozný. Proč musí nevinné dítě doplatit na cizí
zbytečnou chybu???!!!! Je mi jí hrozně líto.
Vracíme se domů a máme na
tachometru necelé 2000km. Příští rok pojedu na BMW
mítink určitě zase, neboť to bylo perfektní i přes to
hnusný počasí. Myslím hlavně celou tu organizaci, včetně
práce dopravních policistů řídících provoz při vjezdu a
výjezdu z areálu. Nikde nedošlo k zácpě i při tak
obrovské účasti návštěvníků. Příští rok bude 80té výročí
BMW a tam nesmím chybět. Pokud zdraví, rodina a finance
dovolí. Počasí nehraje roli, neboť bmw R1100RT nemá mezi
sportovními cesťáky co se týče komfortu cestování a
pohodlí konkurenci. Ale to je zase z jiného soudku a na
toto téma zase někdy příště.
Cyril
www- spáchal Vlasťa |
