Silniční vlk BMW R850R

„Na tom už se dá cestovat, co? No jó, hezučká, kardánek pěkně, topící hefty, kufřiska, stříkačka, ale to ábées je blbost, ne? Na své Africe bych to nechtěl.“ Prohlásil kámoš poprvé spatřiv to nejklasičtější, co z Berlínské pobočky Mnichovské automobilky vyjelo. Asi se nedá úplně souhlasit s jeho názorem, ale pěkně popořádku…

R před číslem v označení značí boxera, říká se mu „neu boxermotor“, znamená to, že na osvědčenou koncepci z let padesátých navymýšleli haldu vylepšenin. Tenhle boxer je třetí generací osvědčené koncepce protilehlých válců, pocházející z modelu RS. Všechno stejné jako R1100R, jen objem menší.

  Vzduchem a olejem chlazený dvouvál se čtyřmi ventily v každém cylindru o zdvihu 848 ccm s elektronicky řízeným zapalováním a vstřikováním Bosch Motronic. Stejně jako u RS, se když to vymýšleli, zaměřili ne ani tak na výkon, spíš na výsledek krouťáku a tím na rozsah použitelných otáček. 77 Nm při 5500 ot/min není na osm pade zlé, 52 kW při 7000 ot/min nepatří do kategorie supersportů, nechme ale na hlavě, pro svižnou jízdu po dálnici stačí a na lambádu okresek až nad hlavu. Co ale čekáme od lehce turistické motorky, spolehlivost, ovladatelnost, výdrž a co nejplošší výkonovou křivku. To všechno se povedlo, elektronika přesně změří teplotu a hustotu nasávaného vzduchu, proto úplně stejně snadný start ať venku mrzne, nebo se vzduch tetelí nad asfaltem při 40°. Motor po roztočení klepe, to dělá zatím hydraulicky nenapnutý rozvoďák, po natlakování rozvodu oleje ztichne, zůstane jen příjemné vrnění. Celý proces se vejde do 3 vteřin.

  Motor běží, tak rychle ohlédnout ovladače, levá ruka levý blinkr, houkačka (zní jak z Una, spíš by  slušely tomuhle krasavci famfáry), přepínač světel, sytič. Napravo nouzový off motoru, spouštěč, spínač světel, pravý blinkr a jeho vypínač. Před řidítky přístroje v povedeném chromovaném panelu, otáčkoměr s tachometrem a denním počítadlem, kontrolky směrovek, mazání, neutrálu a dobíjení, dvě na ABS, vše jak má být. Neb se brambory nemají dlouho zahřívat, sedám za oblou nádrž s obsahem 21 litrů, která umožňuje stroji dojezd něco přes tři stovky kilometrů. Párkrát přidat plyn, aby se s tím člověk sžil, nastavit páčky na velikost ruky otočným stavěčem, zkusit brzdu, promáčknout spojku, kopnout tam jedničku, motocykl lehce škubne. Po rozjezdu se zdá, že tenhle stroj dobře znáš už léta, na všechno se snadno zvyká, mezi koleny dobře sedí široká nádrž, budíky v zorném poli, relativně dobrá poloha řidítek. Ovšem posaz vytýkám erku z očí do očí, vyšší postavy na tůrách budou mít patrně problém, stupačky má vysoko, nohy jsou moc pokrčeny. Je to ale fajn na krátkou sportovní jízdu. Velmi pohodlné, široké sedlo, spolujezdec je na tom taky moc dobře. Motorka je lehce ovladatelná, všech 5 kvaltů cvaká jak po másle, příjemný průběh výkonu bez děr a záludností. Agregát by snesl i šestku, pětka končí někde u dvoustovky. Na druhou stranu na naháče je to dost. V zatáčkách začíná ta pravá sranda, snadno se překlápí z jedné do druhé, tady odvedli velký kus práce, vzadu jednostranné uchycení „Paralever“ jakožto velmi pevný futrál na kardan a nastavitelná jednotka, vpředu bez možnosti zásahu klasika, „Telelever“. Vše funguje jak má. Jen fakt by to chtělo ještě pár šimlů, hlavně ve dvou a s plnými kufry.

Brzdy opět za jedna, BMW. ABS je pojistka proti panice, na mokru když brzdit, tak bez okolků naplno, jak zadkem, tak vpředu. Kdo okusil jistotu tohoto systému, bude se i za slunečné neděle v sedle motorky bez ABS bát. Zvlášť užitečný je protiblok na namrzlé silnici, což jsem při testu párkrát pocítil. Vzhledem k teplotám venku jsou dobré vytápěné hefty, na stroji za příplatek. Testované R bylo osazeno originál vysokým štítem z výroby, dostatečným pro nepříliš vysoké jedince, mým skoro stodevadesáti centimetrům nebylo úplně nejlepší ochranou, hlavně před aerodynamickým hlukem. Menší postavy budou spokojeny. Pro delší cesty by chtěl štít lehce povytáhnout. Tvar nádrže naprosto elegantní, ovšem podélná vybrání zhora svou estetikou vylepšující celkový dojem, přivádí silný proud vzduchu do spodní partie přilby a k tiché rychlé jízdě rozhodně nepřispívají. Do jisté míry se tomu dá pomoci tankvakem, ale jezdit s ním pořád nelze.

  Souhrnem stroj překvapivě ovladatelný, motor bez komplexů z nižšího objemu, vytrvalý běžec na delší trasy, oddaný sprinter pro páteční vyjížďku, pohodlný povoz na slunečnou neděli a výlet s manželkou. Ovšem Alpy s plným zatížením a přejezenou spolujezdkyní spíš po boku kolegů sedlajících nižší obsahy, než tahouny s objemem přes tisíc. Erko vám bude čím jen chcete. Nadčasový vzhled bude poutat kolemjdoucí i za mnoho let.  Brzdy na jedničku, zpracování s hvězdičkou, jen ten posez žokeje z parkurového závodu není úplně košer, možná to není pro čahouny. Ideální motocykl pro ty co se už vyblbli a chtějí rozumně investovat do nepomíjející a spolehlivé hodnoty. Za dost peněz dost muziky, parametry leckterý japonec nabízí lepší, ale jsou to právě ony, proč si příznivci kupují BMW?

Výkon:                                     52kW, 70 koní při 7000 ot/min

Kroutící moment:                                   77 Nm při 5500 ot/min

Nádrž:                                                 21 litrů / 4 rezerva

Výška sedla:                                        235 kg