2. den ? 568km. Polsko
Ráno se probouzíme do pěkného počasí a po snídani z vlastních zásob sedáme na ma?iny a vydáváme se po trase Piotrkow Tryb.,Stojec,Lom?a a? do Raigrodu kde v útrobách lesa nacházíme celkem slu?ný kemp. Zde se dnes poprvé nedá platit kartou ale zase poprvé berou eura. Cena za v?echny 13 Euro. Večer je?tě jdeme po spr?e na pivko do místní hospody a první kapky de?tě chytáme pod de?tníky místní restaurace. Pivo docela dobrý, jen by mohla být pěna. Hospodský to jak ukazuje umí natočit i s pěnou jak v česku, ale jak říká, Poláci o to nestojí. Pijeme tedy to co ostatní Poláci a nediskutujeme. Dne?ní den jsme jeli v ohromném prachu, chvilku v de?ti, ale popsat polské dálnice prostě nejde. Jsou na nich z nenadání semafory s příčným směrem, párkrát jedou uprostřed koně, krávy po příkopech a provoz jak se komu zachce.
Polsko je země malých osobních aut a kdo chce vypadat jako machr koupí si jakoukoliv Audi. V?ude ?pína a bordel, hlavně na benzinkách máme strach pou?ít záchod, voda neteče ani z jednoho kohoutku.
Zato v?e co má něco společného s církví je nové, opravené nebo v rekonstrukci. Prostě hnus jako v?ude. Vira v boha je věc k závidění - dar, ale církev jako instituce je shnilá a zapáchající. Také jako v?ude?
Cyril s Evou mají hlad a chtějí ji? něco jiného ne? konzervy, Pavouk starý kamioňák tedy radí a ne ?patně. Dr?ková polévka v bufetu u benzinky se polsky řekne: Flaky voluove a chutnají perfektně. Včetně dvou housek stojí v přepočtu 30 Kč.
Silnice jinak celkem dobrý, je vidět ?e se sna?í, smůla v?ak přichází ve chvíli kdy dojí?díme na zlom hotového a rozdělaného úseku výstavby silnice. Je pravda, ?e někde to přeci skončit muselo. No prostě stra?ný, oba pruhy jenom ?těrk a písek, bordel a hnus. Cyril s LT má o zábavu postaráno a ani pro ostatní to není nic moc, proto?e provoz poměrně hustý a nevypočitatelný. Patrik na GS jede jediný v pohodě.

3.den ? 561 km. Polsko ? Litva ? Loty?sko
Ráno rychle balíme stany a za krásného i kdy? trochu chladného probouzení přírody jedeme směr Augustow a Suwaeki k litevské hranici. Zde ji? nikdo ne? Pavouk nikdy před tím nebyl a máme trochu strach, proto?e po příjezdu na celnici jednoho z bývalých států CCCP jde člověku trochu mráz po zádech. V?e zdevastované, oprýskané fasády a podezřele prázdná parkovi?tě i budky z kterých je?tě dýchá duch přede?lých dob, kdy se přes tento shluk budov dostávala auta i lidé po velmi dlouhých a strastiplných mukách vystátých front a nekonečných razítkových procedur.
Uniformy v jediné obsazené budce nám kontrolují občanky a pasy a odjí?díme směr vnitrozemí. Cyril ?krtá spodkem LT o zpomalovací retarder ale ani tak nás ji? nic nezadr?í a my vjí?díme do Litvy směr Marijampole. Docela dost nás bombarduje silný boční vítr, který na ničím nechráněné silnici dělá s na?imi motorkami opravdové divy.
Z Litvy máme průbě?ně lep?í a lep?í pocit, nová silnice se vyhýbá v?em obcím, tak?e nic nebrzdí provoz. U cesty stojí tak jako potom i v dal?ích dvou zemích trhovci s ovocem nebo zeleninou, pouze snad s tím rozdílem, ?e ka?dý prodejce má jeden, maximálně dva ko?íky zbo?í. A stojí od sebe vzdáleni asi 10km. Samozřejmě kravičky a pole, občas koníci. Země je v?ak čistěj?í a spořádaněj?í ne? Polsko. Při příjezdu do Kaunasu proti nám i s námi jede stále více motorek a my potom s udivením zji??ujeme, ?e tento víkend je největ?í motorkářský sraz který Pobaltí zná. Po Pavoukově dohodě s jedním místním motorkářským gangsterem,který se s ním (rusky) dává do řeči na jedné benzince provádíme změnu plánu a v závěsu následujeme asi patnáctičlennou bandu, směřující k centru dění. Projí?díme Kaunasem tak jak bývá zvykem i v česku tzn.mezi auty ve třech stojících zacpaných pruzích.Dnes tady mají motorkáři ve?kerá privilegia. Dovnitř se ani nepokou?íme dostat, vstupné je 50 Euro a ji? je tady asi 15.000 účastníků a stále přijí?dějí dal?í. Pro Chopperáky by to byl určitě krásný zá?itek, my v?ak máme jiný plán. Přesto na?e BMW a MPZ-ky budí zaslou?ený obdiv. Jinak motorky účastníků jsou na stejné nebo srovnatelné úrovni jako v česku. Pouze je zde hodně teenagerů se skůtry, které v této zemi nemusí mít ani SPZ ani blinkry. Různé přestavby atd. Odpočíváme a čekáme a? se uvolní zpátěční cesta ven z města, potom prcháme. Je teplo tak?e rychle ven na otevřenou zem směr ?iauliai.
Vjí?díme do Loty?ska a za postupně se kazícího počasí dojí?díme ji? v dost hnusném de?ti a díky objí?ďkám a Cyrilově zbrklému přejetí správné odbočky úplně do neznámého a neplánovaného města Sigulda, kde Pavouk u místní motorkářské hospody zastavuje u tvrdých chlapíků v ků?i, aby se rusky zeptal na nějakej ten kemp a tak.
Vystupuje jeden a dívá se na na?e značky a potom zcela v pohodě podává nám v?em po jednom ruku a česky zji??uje co potřebujeme. Je to člen místního motorkářského klubu a mimo to zaměstnanec české ambasády v Loty?sku. Jezdí na bahenní pumpě CX ale 750. Je to snad první motorka kterou jsem viděl s CD číslem. Jeho loty?ský kamarád na VL 1500 nás potom dotáhne a? do kempu. 1 motorka, 2 osoby a 1 stan stojí 7 Euro. To není tak zlé. Večer přijí?dí onen "ambasador" se svou ?enou a staví stan vedle na?ich. Kupuje pivko a besídka mů?e začít. Postupně odpadáme do stanů, pouze Patrik a Pavouk s na?ím novým sousedem neví co je únava. No uvidíme ráno.

4.den ? 332km. Loty?sko ? Estonsko
Tak jak se dalo čekat, ráno se probouzíme do začínajícího de?tě. Je?tě se nám daří za akceptovatelných podmínek sbalit stany a zavazadla, ale potom u? chčije a chčije.
Ná? nový známý s man?elkou (nechci je bez jejich souhlasu jmenovat) nás zvou do své oblíbené motorkářské hospody, kde jsme je včera poprvé viděli na snídani a ranní kávičku. Platí za nás. Diky.
Potom s námi je?tě jede kus směr Riga kde bydlí. My se v?ak odpojujeme a dáváme se objí?ďkou jiným směrem, proto?e ná? dal?í cíl je se podél moře - ridského zálivu dostat nejdříve do Pärnu a potom do estonského Tallinu. Počasí se postupně začíná umoudřovat a do talinského předměstí kde má dle ?i?ových údajů být kemp ji? vjí?díme za krásného sluníčka. Kemp je opravdu tam kde jsme ho čekali a za stan platíme po Pavoukově domluvě s personálem včetně motorky a dvou osob 5 Euro. Prostě super, v?echno dostává hned veselej?í barvy. Silnice a? asi na 30ti kilometrový úsek ve výstavbě naprosto super, v?ude pořádek a čisto jako v Německu nebo u nás, lidé v pohodě. Konstatujeme ?e pobaltské země udělaly velmi dlouhý krok kupředu a opravdu nezbývá ne? před nimi smeknout. Naprosto nejhor?í dojem zanechalo Polsko.

5.den ? 309km. Estonsko ? 80km trajekt moře ? Finsko Helsinki
Ranní ?patnou náladu způsobenou probuzením do docela dost po?mourného dne je?tě umocňuje zatím nejni??í teplotní rekord, teploměr na LT ukazuje zatím nejméně za celou dobu, necelých osm stupňů nad nulou. Projí?díme dost přecpaným Tallinem, ale na?těstí poměrně snadno nacházíme celkem dobře značený přístav.
Jednotlivé terminály jsou od sebe dost vzdáleny a nakonec zji??ujeme, ?e stojíme sice pěkně v řadě, ale na blbým místě. Přejí?díme tedy na terminál 4 odkud pluje v dohledné době něco do Helsinek a nakonec se nám daří zakoupit loděnku na super Katamaran, který je sice o něco dra??í ne? ostatní lodě, ale jak potom zji??ujeme o mnoho rychlej?í.
Je kupodivu, ?e v Estonsku na přepá?ce neumí ani Rusky ani Německy, tak?e Cyril musí oprá?it svoji Angličtinu, kterou nikdy neuměl. Nakonec tak to je s dorozumíváním a? na pár výjimek i v dal?ích dnech. Cesta katamaránem trvá z Tallinu do Helsinek hodinu a půl, co? je super. Zuzka má tro?ku mořskou nemoc ale pře?ije to. Motorky nám v podpalubí vá?ou námořníci celkem zodpovědně a tak tedy kdy? jsme znovu vpu?těni do podzemí těsně před vyloděním, jsou na?e motorky v pořádku. Pouze je?tě zkontrolovat jestli je v?e na svém místě, proto?e vaky na kufrech ani tankvaky nikdo nedemontoval. Na LT je je?tě třeba vyzkou?et zda popruhy vedoucí přes sedlo nepo?kodily elektrická vlákna pro vyhřívání sedadla. S pozděj?í reklamací u lodní společnosti by měl asi člověk smůlu. Pokud by i takto vůbec něco vymohl. No v?e O.K. hurá na pevninu!!!!
Finské přivítání v?ak není vůbec takové, jaké si ho asi ka?dý z nás představoval. Zacpané město a dé?? jako z konve. Po pár kilometrech stavíme na obědě v bufetu, někdo konzervuje, někdo jde konečně na kus flákoty do bufetu. Pr?í stále a tak nezbývá ne? pokračovat dál. Proto?e na?e trasa jak později zji??ujeme není vlastně vůbec připravená, uhýbáme ne??astným omylem před helsinskými severními jezery na západ,směr Seitseminen
Kuru kde se nám v?ak na?těstí ji? při svitu sluníčka daří pronajmout typickou skandinávskou ?chatu? se saunou a v?ím co k tomu patří za 80 Euro pro v?echny za noc. Patrik jako starý saunový specialista který ji jako jediný z nás má i doma ji uvádí do provozu a my potom společně vychutnáváme teplo a zimu. Unaveni padáme do spacáků s přáním, aby zítra ji? konečně nepr?elo. Hlavně abychom neměli z té sauny zítra ráno bílý jazyk!

6.den 395 km. Finsko
Ráno se skutečně probouzíme do slunného dne a v?e tedy okam?itě začíná mít optimističtěj?í rozměry. Teplota není nikterak vysoká, tedy ideální na motorku.
Uháníme po narychlo naplánované trase silnic II.a III. třídy krásnou krajinou, ?ádný provoz, no prostě opravdu nádhera. Po cestě zastavujeme tak jako velmi často dle poutačů na kulturní a architektonickou pozoruhodnost u jednoho ze skanzenů. Fotografie mo?ná přiblí?í atmosféru té doby jen velmi vzdáleně, ale přímo na místě si člověk řekne, ?e by v té tvrdé a kruté době asi opravdu nechtěl ?ít. V?e velmi malé a stísněné. Museum je zavřené, tedy nakukujeme skrz okna. Po objektu mezi dřevěnými domky samozřejmě chodíme, nikdo na nás odnikud nekřičí.
Dále po cestě potom zastavujeme u různých zajímavostí jako je třeba cesta která vede do vody ? tedy nikam, samozřejmě je to pro skládání lodí z autopřepravníku. Vypadá to v?ak zajímavě. Jinak je?tě nikdo z nás neviděl ani jednoho soba, pokud nepočítáme výstra?nou dopravní značku. Po cestě je?tě nav?těvujeme venkovní ?zvonové? muzeum, kde si ka?dý mů?e vyzkou?et udeřit do čeho chce. Průvodní hlas opět ve v?ech světových jazycích ? če?tina zase nikde.
Jedeme pořád na sever a večer nakonec stále je?tě za světla přijí?díme do městečka Kärsämäki, kde se ubytováváme v kempu ?Suomela? Provozuje ho star?í němec s finskou man?elkou, tak?e s ním klábosíme a dovídáme se spousta u?itečných věcí pro dal?í dny. Chatky pocházejí snad ji? z předminulého století, ale jsou udr?ované a vevnitř velmi útulné, dokonce s vlastní lednicí. Za 10 euro na osobu bychom takovýhle komfort nedostali ani v česku. A to máme za rohem k dispozici velikou společnou kuchyni ?Stodolovitého? typu, kde večer Pavouk rozehrává koncert na plotně a dělá v?em co si koupili to správné nalo?ené masíčko výborný bifteček. Po pár pivečkách potom padáme do spacáků a tě?íme se co přinese zítřek. Snad to opět vyjde s počasím. Patrik je?tě tento večer ohla?uje svoje rozhodnutí, ?e se na polárním kruhu od nás odpojí a bude pokračovat sám na Nord Kapp. Je to jeho rozhodnutí a nikdo mu nebrání. Myslet si o tom samozřejmě mů?e ka?dý co chce.

7.den 454km. Cesta na polární kruh.
Ráno vstáváme do celkem zata?eného dne, ale hlavní je, ?e nepr?í. Vzhledem k tomu ?e dnes chceme dosáhnout polárního kruhu, se po snídani moc nezdr?ujeme a hned po sbalení věcí, rozloučení s majiteli kempu vydáváme na cestu. V místním obchodě je?tě děláme nezbytný nákup a hned potom vyjí?díme směr Rovaniemi. Je?tě při výjezdu z městečka se zastavujeme dle doporučení majitele kempu u místního novodobého kostela, jak jinak ne? komplet postaveného ze dřeva. Jdeme dovnitř, kde nám i místní správce ochotně, a? vlezle vypráví o jedinečnosti a hlavní výhře v soutě?i o architektonicky nejodvá?něj?í církevní stavbu v Evropě.
Odjí?díme bohem zcela nedotčeni a noříme na?e motocykly do lesního porostu. Zde ji? začíná vegetace podobná tundře ? nízké a zkroucené porosty. Zde se nám konečně daří na vlastní oči vidět ?ivého divokého soba. Je trochu vypelichaný a podvy?ivený, no prostě taková městská hujda ale konečně alespoň něco!
Krajina ubíhá, a kdy? kolonu vedoucí pavouk postupně zrychlí na 140kmh, máme okam?itě v protisměru policejní auto. Jako by nás odněkud sledovali. Aby situace nebyla a? zas tak moc jednoduchá, hned o pár stovek metrů dál nás staví policista na Yamaha FJR 1300. Máme obrovskou radost, proto?e jsme nejvy??í povolenou rychlost překročili o 40km/h a to se ve Finsku trestá přibli?ně 15.000Kč. No super.
Hned po na?em zastavení nás zezadu dojí?dí ono polis auto které nás před minutou míjelo. Abychom to měli úplně poji?těné, během pár minut přijí?dí na místo dal?í policejní auto, tentokrát v?ak ji? celý krásný Anton, kterým se v případě ?e se jim něco nebude líbit povezeme na ?místní? stanici finské ?VB?. Nevím kde se tady v?ichni vzali, jsme toti? docela v pustině a v obou směrech je to k civilizaci (domek s kozou) minimálně 60km. Okam?itě jsme v?ichni ve střehu a dle námi dohodnutých pravidel nikdo neumí ani slovo jinak ne? česky. Motopolicajt obchází ma?iny a hlásí vysílačkou kolegovi co sedí za námi v osobním autě ?e jsme ?Czech Republic? a docela nás uklidňuje, ?e ji? trochu opadl jeho ztuhlý a nepřístupný výraz. V?ichni řidiči musíme vykonat dechovou zkou?ku na alkohol, co? není problém, nikdo nic nepil a zbytkový alkohol je vyloučený. Kontrola dokladů v?ech, včetně na?ich holek O rychlosti nikdo z policistů nemluví a tak kdy? z ničeho nic odjí?dí anton, začínáme být docela silně v pohodě. Cyril se ptá řidiče osobního hlídkového vozu o kolik mů?eme překročit nejvy??í povolenou rychlost a dostává se mu odpovědi ?e o nic. Policajt se v?ak přátelsky usmívá a mrká okem, tak?e buď je to buzna nebo tro?ku přece jenom přidat mů?em. Nic méně nás v?ak nakonec pou?tí bez pokuty a bez varování. Tak?e v pohodě. Ka?dý si motorkářského policistu asi 20x fotí, takové FJR z nás asi je?tě nikdo nikdy neviděl.
Asi 160km před městem Rovaniemi zají?díme u městečka Podasjarvi do místního skanzenu, který je v lese. Vstupné 1euro včetně mnohajazyčného průvodce je skoro zadarmo. To prostě nemá obdoby. Eva vede exkurzi a překládá z německého průvodce, mimochodem velmi přehledně a srozumitelně sestaveného. Je to velký a rozsáhlý areál s mnoha dřevostavbami, od boudy pro slu?ku po velkou kuchyň stravující 30 lesních dělníků. V?echny domy jsou plně vybaveny a na stolech dokonce le?í věci osobní potřeby od brýlí po motlitební kní?ky. Vstupujeme do komory plné motorových pil v?ech období, podle roku výroby. Stříbrné nádoby nebo staro?itné písemnosti, prostě v?e. V Česku by toto muzeum fungovalo v této podobě asi 5 minut, ne? bychom si ho sami pěkně rozkradli. Alespoň něčím jsme slavní?..
Pokračujeme dál a přijí?díme na polární kruh do Finského města Rovaniemi. Dojí?díme k tzv. Santa Parku, který nás vítá snad v?emi jazyky.
Atrakce ? centrum pro děti a zábavu je je?tě zavřené, stejně bychom tam ne?li, musíme začít hledat ubytování. Jsme unaveni a Pa?as se chystá odpojit a pokračovat na Nord Kapp.
Po odpojení Patrika jedeme narychlo hledat ubytování, ale jsme celkem překvapeni vysokou cenou místních slu?eb. No nic jsme na polárním kruhu, to bude něco stát. Nakonec se nám podaří najít ubytování zcela mimo očekávání. Dřevěná obrovská vila s komplet luxusní výbavou, která je normálně určena hlavně pro japonské zbohatlíky. V?e je napsáno japonsky, jedna noc stojí 20 euro na osobu, ale je k dispozici od sauny, venkovního i vnitřního krbu, koupelen atd. atd. Je?tě večer se nám daří spustit po?ární hlásič, kdy? při topení v krbu mačkáme různé knoflíky na odtah kouře a stále se nedaří a? ji? není v hale vůbec nic vidět. No v?echno dobře dopadá a my jdeme do peřin. Ano do peřin. Prostě servis který by u nás stál 2500kč za noc. Tady stojí 20euro ? 650Kč. V sousedství na?eho domu stojí právě dokončený pravý nefal?ovaný finský srub, jsme z něho uchváceni. Nádhera nádhera nádhera!!!!! Jdeme spát a ráno ji? bez Patrika po snídani ma?eme do ?védska.

8.den Finsko ? ?védsko celkem 482 km
Ráno se probouzíme do zata?eného dne, ale ji? nás to celkem nepřekvapuje. Patří to ke Skandinávii ale vůbec to nekazí krásný dojem z dovolené. Pavouk vybírá cesty 3.třídy, abychom viděli také něco z vnitrozemí. Cesty zde nejsou právě v nejlep?ím stavu a tak tedy jedeme max. 80km v hodině. Úplně to stačí, je na koukat.Jak ji? bylo zmíněno, jedeme teď 3 motorky, Pa?as na GS je právě na cestě k Nord Kappu.
Celý den probíhá bez de?tě a k večeru nacházíme pěkný kemp u města Norsjo. Kromě dvou obytných vozů s Němci je zde prázdno, ale v?e otevřeno a funkční. Telefonujeme z erárního telefonu v ?kulturní místnost? na uvedené kontaktní telefonní číslo a ?anglicky? domlouváme se správcem kempu na?e ubytování. Po jeho příjezdu bereme dvě chatky za celkem 79euro. Cena za 6 osob celkem akceptovatelná. Chatky pěkné a vybavené. Po večeři jdeme spát. Je tady pěkně. Jezero a loďka volně k dispozici. Pavouk neodolá a musí ji je?tě vyzkou?et.

9.den ?védsko 363km
Ráno se hned po snídani dle předbě?ného plánu je?tě v kempu vynořuje Pa?as a po kafíčku které si je?tě při jeho vyprávění o cestě na sever dáváme, vyrá?íme po drobných provizorních opravách na jeho GS dále. Pa?as je vyčerpaný a dost zmrzlý, ale jede.
Jedeme opět po silnicích 2.a3. tříd, naprosto nádhernou krajinou, kterou dokonce dost velkou část dne konečně rozveseluje sluníčko. Zima není a tedy pohoda. Dokonce ji? opět vidíme na silnici stáda sobů. Na odpočívadlech necháme do na?ich útrob opět spadnout část zásob a po příjezdu do města Strömsund hned po nezbytném nákupu pečiva a piv nacházíme kemp hned u jednoho z početných jezer. Pa?as nemá platební kartu a zde opět nará?í na problém. Nikdo nechce přijmout jeho Eura. Nakonec po bezvýsledném popojí?dění a hledání mo?nosti ubytování za euro nebo zadarmo v blízkém okolí přijí?dí ji? trochu za ?era (vět?í tma nebude) za námi do kempu a staví stan skrytě za na?imi chatkami. Snad nás nikdo neobjeví.
Z počátku jsme Patrikovi pomáhali s platbami kartou střídavě v?ichni, ale nikdo z nás si ji? teď nechce dovolit riskovat konec kreditu platbami i za něj, proto?e karty mají limitovaný týdenní výběr a nikdo z na?ich dvojic nepočítal s třetím člověkem. Teď ji? je to ale asi stejně jedno a pří?tě se mu to snad, pokud někam pojede nestane. A toto je poučení i pro vás ostatní, kteří plánujete podobný výlet. ?védsko je sice členem evropské unie, ale není povinno brát platby v Eurech.
Co se týče platebních karet, nejlépe se a? na dva případy v supermarketech osvědčila karta Master Card. Maestro odmítli téměř ve 40%.

10.den 407 km. ?védsko ? Norsko
Ráno balíme a opět usedáme na na?e krásná a spolehlivá BMW. Pa?ase nikdo nechytila,u?etřil tedy krásných 95 SEK za nocleh. Počasí je jako stvořené pro jízdu na motorce ? není zima ani vedro, svítí sluníčko, silnice super a příroda se nedá popsat, ta se musí vidět.
Jedeme jako ve snách a na vrcholcích hor, které se postupně z plochých plání začínají ?plhat do vý?ky vidíme sníh i obna?ená pásma bez vegetace.
Začínáme vá?ně uva?ovat o prodlou?ení výpravy a díváme se do mapy na případnou aktualizaci trasy. Nakonec je rozhodnuto, jedeme i do Norska.
Je?tě tý? den přijí?díme do norského města Trondheim a po tě?kostech s platbou eury rozbíjíme stany v kempu vedle dálnice. Není provoz a tak to nevadí ? dálnice je stejně ukryta za 5m vysokým valem. Po večerním posezení u lahve Bourbonu jdeme spát. Je krásně a na dé?? to nevypadá.

11.den 391 km. Neděle, Norsko ? Norsko
Ráno se probouzíme do sluncem zalitého dne, tedy opět O.K. Vyrá?íme směrem do hor a proto jsme nuceni dát zavděk silnicím 2.a3. třídy. Jak se později ukazuje, strejda Pavouk nemohl vybrat lep?í trasu. Počasí se postupně kazí ale na průběh trasy to nemá ?ádný vliv. Postupně projí?díme nejkrásněj?ími úseky. Teplota na vrcholcích hor dosahuje pouhých 7.5 stupně a samozřejmě musí začít i pr?et. Jako kuchyni dnes pou?ijeme autobusovou zastávku, nikomu to nevadí. Řidiči traktoru a jednoho auta co projí?dí okolo si nás pouze zvědavě prohlí?ejí a po zji?tění skutečnosti ?e zde neobědvají teroristé nás míjejí v klidu který k této nedělní náladě patří.
Ji? za sucha dojí?díme do kempu ?Stöa? kde nás na recepci vítá starý man?elský pár. Platit mů?eme pouze norskými korunami. Karty neberou vůbec, hotovost je opět pryč. Cena jedné chatky 300 NOK. Jsou to mrňavé boudy vybavené vařičem, stolkem a 4 postelemi. Kemp je zaplněn asi z 10% tak?e máme klid a večeři ji? dlouho nepovídáme a jdeme spát. Dnes jsme najeli téměř stejně kilometrů jako obvykle, ale v horách a na mokru, místy i v dost nepříjemné zimě a vlhku. Chatky mají tak jako v ka?dém kempu funkční elektrické přímotopy, tak?e se usíná velmi příjemně. Do stanu by se dnes asi nikomu nechtělo. Uvidíme co uká?e zítřek.

12.den pondělí, 536km Norsko ? ?védsko
Ráno opět přijatelná okolní teplota 12 stupňů. Hned po snídani sedláme brambory a vydáváme se na zrychlený přesun do ?védska. Motorky fungují bez závad, ani Patrikovo GS u? nezlobí. Měl ?patně uta?ený kulový čep na Teleleveru který se neustále po pár desítkách kilometrů povoloval a trochu si také stě?oval na práci převodovky. Po celodenní jízdě ji? v pohodových teplotách okolo 17 stupňů přijí?díme díky Pavoukově dobré orientaci do přímořského kempu, který známe z loňska. Zde ji? hovoří německy, tak?e si bez problémů pronajímáme tu samou chatku jako naposledy. Cena na osobu 650 na?ich korun. Je?tě provádíme nezbytný nákup - konečně nějaké to pivečko a klábosíme pozdě do noci. Hlavně my chlapi. Holky po vydatné spr?e a teplém jídle dávno zalehly a spí a spí a spí?.

13. den. ?védsko ? Německo 297km
Ráno se za pěkného počasí vydáváme na místní plá? udělat nezbytné fotografie a mrknout na moře, co je nového a vydáváme se zrychleným přesunem na trajekt do ?védského Trelleborgu. Po cestě nás čeká tak obrovský příděl de??ové vody, který nemá obdoby. Nebe se zatáhne a? je úplná tma a voda padá proudy tak silnými, ?e i auta jedou po dálnici maximálně 70km/h. Nakonec se nám v?ak po dost riskantní a rychlé jízdě daří vyjet z pod tohoto mraku a my pokračujeme dál.
Za?íváme je?tě (dnes ji? veselou) příhodu se ?védským policajtem na motorce. Právě kdy? se nám toti? daří v zú?eném úseku dálnice ve výstavbě překračovat nejvy??í povolenou rychlost asi o 35km/h, nedaří se policistovi na BMW K100RT zastavit Petra se Zuzkou, kteří ho prostě nevnímají a jedou jako by se nechumelilo. Nakonec se to ochránci zákona nějak daří a předjí?dí nás zleva. Petrovo RT-čko zastavuje. Policajt je dost vzteklý. Po Petrově klidné a stručné odpovědi ?dobrý den? na několikasekundový policejní monolog u? jen něco zamumlá a uká?e na zpětná zrcátka, ?e jako aby je Petr víc sledoval.My ostatní čekáme na nejbli??í benzince a čekáme na Petrův příjezd. Nakonec je v?e O.K., zase jsme měli ?těstí.V Trelleborgu čekáme ve frontě na Trajekt, trochu pr?í ale nálada dobrá. Loď dobrá, moře klidné, výhled super. Motorky si vá?eme pro jistotu sami, nikdo nás na to ale neupozornil. Kdybychom očekávali stejný servis jako u skandinávských společností které na toto měly vy?kolené lidi, měli bychom asi někteří po motorce. Zaměstnanci se jich ani nedotkli, jen nám pohodili na palubu nějaké ?pagáty, které ani náhodou nepřipomínali stabilizační kurty. Východní Němci nezapřou svoji komunistickou minulost, ani svoji línou hodně roz?ířenou současnost. No prostě něco jako u nás.
Vyloďujeme se v Sasnitz, a okam?itě se vydáváme hledat kemp. Nikde není pořádně nic značeno a kdy? se nám omylem konečně podaří najít honosný kemp, jsme opět v socialismu. ?ádná chatka, pouze vlastní stan, cena normální. Jednání správce kempu o.k. Jen místní celoroční kempista ?Genose X?(soudruh X) nám hned od počátku ukazujeme, kde nesmíme postavit motorky proto?e on to má pronajato celé i s tím trávníkem a potom nás je?tě asi hodinu hlídá za záclonkou stanu ne? jde spát. Asi bývalý funkcionář?. Není si tady v kempu ani na co sednout, bereme z erární kuchyňky plastové ?idličky, abychom se mohli alespoň najíst a napít. Záchody celkem čisté, jinak hnus.Je to ale asi to nejlep?í, co pro nás mohli místní soudruzi udělat.Ani nám potom toti? tolik nevadí, ?e končí dovolená a my se dokonce poprvé za celou dobu začínáme trochu tě?it domů.
Usínáme a víme, ?e pro nás prakticky dne?ním dnem končí to pěkné, pobaltsko-skandinávská dovolená.

14.?15.den, 584 km + 320 km. Německo ? Česko
Přes Německo ji? jedeme na ujeté kilometry a sna?íme se co nejrychleji dostat do Česka. ?ádné zvlá?tní zá?itky nás ji? po cestě nečekají, pouze Pa?as se je?tě odpojuje aby nav?tívil válečné muzeum ve Warnemünde, ale je?tě tý? den nás opět dojí?dí, a to na českém území ve varnsdorfském kempu, kde jsme zakončovali i minulý rok. Bylo to super a nelitujeme jediného kilometru.