Nechal jsem se zlákat a zúčastnil se na podzim 2012 komorního výletu na Balkán. Projeli jsme Bosnu a Hercegovinu, zavadili o Chorvatsko, systémem navigačního plánování "pokus/omyl" prokrosili Monte Negro, Albánii a Makedonii a při cestě domů procukali nezáživné a náklaďáky ucpané Srbsko. Nejvíc mi svými horami, plnými šotolinových přejezdů a pracovitými a přijemnými lidmi, kteří v nich žijí, učarovala Albánie. Jel jsem opět na svém věrném druhovi BMW R1150GS Adventure. Výhodou bylo, že jsem tentokrát nemusel všechny bágly tahat na motorce v kufrech, ale mohl je nechat v našem doprovodném autě Land Rover Discovery3, které nás doprovázelo a přitom nikterak nezdržovalo. Počasí i parta 4 lidí na jedničku. 3x moto BMW GS a 1x výše zmíněý vůz Land Rover. Najeto celkem 3500km, délka trvání 12 dní. Počasí až na jeden den, kdy nás dohnala průtrž mračen, výtečné. Skoro bych řekl, někdy až zbytečně teplo. Maximální teploty dosahovaly místy až k +48°C. Na horách samozřejmě pohoda. Přibral jsem z místních potravin, které nám byly servírované v obrovských porcích 3,5 kila!!!!. Opět jsem se na svůj foťák pokusil něco natočit, takže jak to bude ve stavu odprezentovatelném alespoň na Youtube, dám sem odkaz. Zatím tedy klikni na modrý titulek a mrkni na pár fotek.
Cyril
3x R1150GS a 1x Land Rover Diescovery 3 HSE
Hned první večer si dáváme teplou koupel v loveckém hotelu v Maďarsku. Další až za 12 dní.....
Protože jsem sklerotik a nemám upozorňovací drát-bovden na zámek kotouče, hned první ráno v Maďarsku se mi daří ulomit přírubu brzdiče. Jedinou možností je tedy demontovat pravý brzdový kotouč a zbytek cesty odjet bez něj. Jak se ukazuje, motorka je bez kufrů tak lehká, že to ani nepozná....
Bosenské kuřecí občerstvení u silnice nedaleko Mostaru. Majitel nám obstaral ubytování u svého souseda - umělce...
GPS bez podrobné mapy Albánie nás k naší veliké radosti prohnala centrem Tirany právě v dopravní špičce...Nezapomenutelný zážitek!!! :D
Díky tomuto a podobným výborným pokrmům je moje dieta opět v troskách!!
Autodíly tu dostanete na každém rohu. Kdo by chtěl Mercedes, není problém. Mám pocit, že snad všechny Mercedesy z celé Evropy mají v Albánii konečnou stanici...:-D
Bosna Herzegovina - omylem jsme při offroadu sjeli ze správné cesty a dle místních, kterých jsme se potom ptali na cestu jsme údajně projeli přes minové pole...! Hurá! Nic se naštestí nestalo. I když jsme sebou měli našeho doktora Boba, ten by ným už asi nebyl nic platný...
..a něco ofroadu v zaminovaném pásmu!
Mnoho mladých životů vyhaslo jen kvůli náboženským půtkám.....Takové pomníky potkáváme v místních bosenských horách často....
bez komentáře......
Bob se s Discovery v zaminovaném lese pohybuje jako užovka....větev nevětev....šutr nešutr...:D
Radkovi zde trochu upadlo GéeSo. Nebyl sám....nejhorší však bylo to vedro. Místy kolem +35°C.
Je až k nevíře, jak se dá bez skrupulí vydělávat na zoufalství lidí, kteří se díky bezradnosti potřebují upnout k čemukoliv, co by jim ještě mohlo dát naději...
Obrovský kříž na kopci, ležící u cesty z Medžugorie do Mostaru
...a večerní momentka Mostaru
Večer jsme samozřejmě opět navšívili Mostar a jeho hospůdku pod Starým mostem. Radek a Laďóš
a já s Bobem....
A ještě poslední rozloučení s večerní atmosférou Starého mostu, postaveného v 16. století turky.
Starý most byl most z 16. století přes řeku Neretvu v Bosně a Hercegovině, který spojoval dvě části Mostaru. 9. listopadu 1993, v době bosenské války, byl úmyslně zničen explozemi jako symbol vzájemného soužití válčících stran, avšak díky úsilí o rekonstrukci byl za pomoci tureckých inženýrů znovu vystavěn. K novému otevření došlo 23. července 2004.
V roce 2005 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.
Mostar však zdaleka nemá vyhráno. Mnoho staveb ještě stále nese známky války z počátku 90. let.
A zase trochu offroadu...
a další...
...a další
a další...
Nádherné chorvatské přístavní město Dubrovnik nás přivítalo snad nikdy nekončící turistickou sezónou.
Šotolinové cesty v nádherné přírodě jsou tou největší odměnou za nudný průjezd Maďarskem a poté i Srbskem
Hraniční trojúhledník mezi Albánií, Makedoníí a Řeckem je poset těmito malými bunkříky.....My právě míříme směr Makedonie...
Nádherná barva vody je v tomto kanále, zdobícím Monte Negro opravdu tak modře modrá!
....a další...
Monte Negro
Speciální samochodné cirkulárky na dřevo. Mám nafilmovanou celou procedůru startování pomocí knotu a kliky i následné nahazování řemenu, který buď točí kotoučem na řezání dřeva, nebo přesouvá kolos z místa na místo....
Pokud má někdo strach z domorodců, je to zbytečná starost. Základ je, usmát se a potom, pokud je třeba napjatá situce dát třeba nějakou prkotinu dětem. To prý platí jak v Africe, tak na celém světě...V Albánii, Černé Hoře, Makedonii i v Rumunsku jsem zatím potkal ty nejsrdečnější lidi. Zde si vychutnáváme místní presso poté, co jsme si prohlédli jejich samohybné cirkulárky...
V Monte Negru nás dohnal velmi silný déšť. Goretex jsem měl ale v kufru na motorce, takže jsem byl během minuty durch mokrý. Ale bylo teplo, takže pohoda....Než se přehnalo to nejhorší, přečkali jsme nepohodu společně s jedním němcem na Kawa 600 a dvěma poláky s Afrikou a Transalpem schovaní pod střechou benzinky.
Albánské sídliště. Je s podivem, že všude na venkově vidíme jen děti, staré ženy, dědky a chlapy. Mladé holky nikde......
Albánie a její neskutečná příroda plná šotolinových cest....
....a další
Chorvatský Defender s Roll Cage.....potěcha i inspiorace pro oko....
Asi 30km před Mostarem brzdíme a hledámě bydlení, abychom nemuseli do města na motorkách, ale pěkně v šortkách a Lanďákem.....
Mostar - Starý most
V tomto mostarském domě na starém městě by měl správný rocker najít indicie odkazující na slavné britské zesilovače Jima Marshalla. Ale zdání klame. Najde tam prd! :(
Starý most podruhé
Krása neskutečná! Albánské hory.....
Albánská vsnička u makedonské hranice. Zde jsme si k snídani museli na Laďóšův rozkaz dát rybu! Byla výborná, i když jsme na nic zpočátku moc chuť neměli.....
A trocha romantického kochání....Radek a jeho R1150GS
A já s Laďóšem tamtéž......
Černohorské večeře opět nemají nic společného s dietou.......
Večerní průjezd sedlem albánských hor. Zde nás již za chvíli zastihne naprostá tma a do místa noclehu, nedaleko za černohosrkou hranicí dokrucujeme serpentýny už za úplné tmy.
...ale stojí to za to. .....
...a další...
Ranní pohled na místní vesnici z terasy pensionu v nadmořské výšce 1300m.
Albánie. Místní anglicky hovořící dvanáctiletý "manažer" Daniel se o nás společně s druhým mládencem - kuchařem příkladně starají i přes to, že do vesnice sjíždíme z vrcholků již za úplné tmy a jsme jediní, kvůli kterým musí startovat ohřev vody a kuchyni. Odměnou jim je mino jiné i pár fotek na našich motorkách....
Chvílemi obdivuji pana doktora, že ač má terénní auto teprve třetí den, nebojí se a čile nás dohání i v těch méně příjemných pasážích. Fotku, kde se v podobném místě musí nevzájem vyhýbat s protijedoucím náklaďákem bohužel nemám, stál jsem a držel palce Bobovi...:-(
Toť velmi častý obrázek zde v horách. Dotazy na místní, zda-li máme ten správný směr. Mapa 1:400.000 není to pravé na plánování podobné výpravy. Přesto vše dopadlo super.
...a další porada s místními....
A něco málo z albánského průmyslu na venkově......
Některé byty jsou zjevně neobsazeny, nebo v nich bydlí šílený zahradník.....
Teď už nás čeká jen nudná a dlouhá cesta po asfaltu. Srbsko, Maďarsko a Slovensko.
a další...
a další...