VirtueMart Login

Keramická spojka R1150GS/RT/RS/R Keramická spojka R1150GS/RT/RS/R 4.900,- Kč
sada blinkr bílý K1200LT_komise sada blinkr bílý K1200LT_komise 1.999,- Kč
nadrz R1200GSA nadrz R1200GSA 6.000,- Kč
Rozšířené stupačky_komise Rozšířené stupačky_komise 850,- Kč
doklady "F" R1100RT_96 doklady 5.000,- Kč
rolna 18 nová_komise_ rolna 18 nová_komise_ 120,- Kč
rippen1 komise rippen1 komise 1.999,- Kč
zvyseni riditek 11-1150 Komise zvyseni riditek 11-1150 Komise 999,- Kč
Středa, 25 Duben 2012 08:55

Maroko 2012 - Cecilova reportáž na pokračování...

Hodnotit
(0 voleb)

Online-reportáž o cestě do afrického Maroka......Radek Bušo(Cecil)

Více rovněž na Facebooku:  http://www.facebook.com/gs.experience

cecil 2m

cecilmoto1m

 

Reportáž z prvního dne....
Přízní osudu a mým přičiněním vyrážím ze Zlína v 15:30. Měl jsem se 
ještě stavit u Batmana v cykloprodejně pro knoty a lepidlo, ale jak se 
dalo čekat, vzpomínám si až cestou někde u UH. Těsně před odjezdem ještě 
koketuji s myšlenkou ,naložit náhradní pneu, i když jsem přezutý na 
úplně nových (Karoo2 a TKC80), ale po rozhovoru s Vítem, nechci být za 
útlocitného zelenáče a nechávám doma i duše, mám přece navíc ultraseal 
Usmívající se . Začíná opravdový „Adventure“, ale to poznáme až v Africe…
Cílové místo Murau v Rakousku, cca. 480 km od Zlína. Vít se chce ve 
středu kochat po alpách, tak nejedeme nejkratší cestou po dálnicích. 
Beru to na UH, Hodonín, Vídeň. Někde v Uherském Ostrohu upravují cestu, 
objížďka přes Hluk a Slavkov je opravdu kochací, i když jedu co se dá. 
Musím uznat, že obyčejně nejezdím přes Lipov, dokonce projíždím přes 
Tvarožnou Lhotu, cca 2 km od místa, co jsme měli Base Camp. Začíná 
pomalu pršet, mísí se černé mraky se sluneční oblohou. Zastavuji kousek 
za Hodonínem, kupuju sendviče, píšu SMS Vítovi, že nedorazím na 19h, ale 
kolem 22h. Pro jistotu ještě kupuji mapu evropy v lite verzi, sichr je 
sichr.( Naposledy jsem bloudil na slovensku, kde jsem si navolil sice 
hotel správného jména, ale úplně na jiném místě. Trhnul jsem se od 
skupiny, že to veznu kratší cestou. Dorazil jsem se zajížďkou asi 70 km, 
všichni najezení a okoupaní, tak jsem se vymluvil, že jsem měl ještě 
nějaké vyřizování … dobře mi tak Zamračený Podvlékám mikinu na zahřátí, 
nepromoky ještě počkají … stejně je mám v přikurtované tašce, kam se tak 
lehce nedostanu. Vyrážím a okamžitě zjišťuji, že zase začalo pršet. 
Nevadí, přibrzdím v Břeclavi a koupím zrovna dálniční známku do 
Rakouska. Známku mají, ale má úleva netrvá dlouho. Hledám symboly, jak 
správně známku nalepit. Vidím, že ideální umístění je vlevo nebo vpravo 
od zrcátka na čelní sklo. Pokouším se známku reklamovat u obsluhy, která 
mě ujišťuje, že právě tuhle si motorkáři berou a lepí si ji na vidle. 
Jdu k motorce, čistím vidle a ejhle … lepidlo je z přední strany známky. 
Vracím se na benzínku a s nezvratným argumentem, že tohle se na vidle 
správně nalepit nedá známku vracím. Obsluha se omlouvá a slibuje, že pro 
příště budou muset rozšířit sortiment Pohodový Snad v Mikulově by ji mohli mít. 
Oblékám horní nepromok a pokračuji na Reintal. Stavím na poslední 
benzince před hranice a je mi sděleno, že známku sice mívají, ale jen v 
letních měsících. Odmítám čekat do července a vyrážím dál. Zastavuji v 
Mistelbachu na benzince a vydávám na nákup. V mysli kombinuji správná 
slova, jako je autobahn, karte,highway, stamp apd. No nebudu si na nic 
hrát, o známku poprosím v plynulé češtině. K mému velkému podivení umí 
rakušák velice slušně česky. Ze cviku na domorodce v Maroku projevuji 
zájem o správně německé slovo pro dálniční známku, dozvídám se, že stačí 
říct „viněte“ (jinak Autobahnvignette ) a prodavači už budou vědět. Po 
chvíli se ještě vracím, nemám vyznačenu platnost známky.
To nejhorší mě ještě čeká. Průjezd Vídní je ale nakonec docela v pohodě, 
pomalu se stmívá a já kousek za Vídní zjišťuji, že se mi při poslední 
zastávce podařilo vypnout světla. Vše okamžitě napravuju. Další benzinka 
30 km. Začíná mi být docela zima, ale to ještě vydržím. Beru benzín a 
kousek od bufetu se snažím nasoukat do nepromokavých kalhot. Naštěstí 
mají po stranách dlouhé zipy, ale i tak se stávám atrakcí pro obsluhu Vyplazující jazyk 
Je 21h, já potvrzuji domů, že ještě hodlám urazit dalších 200 km až do 
Murau. Nasedám na svého vytuněného oře a hbitě mizím z dohledu kouřící 
pokladní.
Naštěstí neprší, ale všude je mokro, silnice se leskne. Daří se mi jet 
tak kolem 120, místy toho moc nevidím, hlavně když jede něco do 
protivky. .Stavím na benzince, dostal jsem SMS od Víta, zadávám 
souřadnice hotelu a hned pokračuju dál. Dálnice je zde docela klikatá, 
světla moc nesvítí a plexi na helmě je vysloveně špatné, nějakou UV 
lesklou úpravou rozbíjí paprsky světla na rozmazané a neostré tvary. S 
otveřenou helmou se jet nedá, je opravdu kosa. Začínají mi mrznout 
kolena, chlad zalézá do morku kostí. 70 km před cílem opět zastavuju. 
Dělám rozvičku ztuhlého těla a soukám do sebe Bigshock ve formě kokosové 
tyčinky.
cecil
„Dej si čaj a nebo něco teplého“, křičí na mě kamioňák, který 
se jde i se svou manželkou občerstvit do místního bistra.“Už to mám jen 
kousek“, dělám ze sebe hrdinu a vysvětluji anabázi rozdělení výpravy, 
která se sjede někde před Janovem. Ještě se dovídám, že ten kamion co na 
mě zezadu blikal byl on, že chtěl pozdravit čecha (já myslel, že jedu 
moc poamalu Rozpačitý) a že je ve středu v Itálii svátek. Přejeme si navzájem 
štastnou cestu a já v zápětí vyrážím na poslední kilometry. Mám pocit, 
že to vůbec neubíhá … chvílemí kontroluji vzdálenost do cíle … 48, 32, 
12 … už je to jen 8 km, jen 3, vjiždím do Murau, třetí kruháč opouštím 
na třetím výjezdu a po 300 metrech zastavuji u Vítového GSa. Je něco po 
půl dvanácté, ja zmrzlý sesedám a začínám odstrojovat věci. Vcházím do 
hotelu, recepčního nacházím v restauraci, který mi příjemnou angličtinou 
sděluji, že můj frend ja na pokoji van-tu-van (121) a že snídaně je od 
7:30 do 10h. Poděkuji a mizím na pokoj. Nacházím Víta, který už si stihl 
u telky pospat. V rychlosti si sdělujeme zážitky z dnešní cesty. 
Dozvěděl jsem se, že on jel nejdřív kroupech a pak za vydatného deště. 
Kompaněro je prej super a novu helmu mi ukáže až zítra Smějící se
Jaromír vyráží ve středu ráno a Saša kolem oběda. Sraz někde u Lago di 
Gardy. Pavel jede po ose až do Španělska, počká nás v Tangeru.
cecil 9

cecil 16
cecil 4
cecil 7
cecil 6
cecil 13
cecil 12
cecil 14

 

Aktualizováno Pondělí, 30 Duben 2012 20:00